Svatovavřinecké
Ve vůni je víno ovocité s typickým odrůdovým aroma, připomíná sušené švestky, povidla nebo černý rybíz. Chuť je plná, příjemně natrpklá – mladší ročníky obsahují více kyselin. Víno je plné, kvalitní. Tato odrůda má výraznější vůni uzeného, sušené švestky, spáleného dřeva. Zráním vína se jednotlivé složky dostávají do ideální rovnováhy. Svatovavřinecké víno je výborné k uzenému masu, uzeninám, tmavým masům a výraznějším sýrům.
Rulandské Modré (Pinot Noir)
Patří mezi jedno z nejkvalitnější červených vín. Barva bledě rubínová až cihlově červená. Ve vůni obsahuje ovocné tóny. Chuť je plná s nízkým obsah kyselin, velmi jemné třísloviny. Jde o ideálně vyzrálé víno s velmi bohatou chutí (buketem). Svou pestrostí dosahuje chuti hořké čokolády, mandle, ostružiny, maliny, jahody, povidla. Je to víno plné, extraktivní s jemnou nevtíravou kyselinou. Rulandské modré je ideálním doplňkem ke zvěřině, ale vhodné je i k tmavým masům. Víno je vhodné na archivaci.
Zweigeltrebe
Tato odrůda vznikla křížením Vavřince a Frankovky. Víno má tmavě granátovou barvu s fialovým zábleskem. Jeho chuťové vlastnosti jsou silně závislé na velikosti sklizně hroznů připadající na jeden keř. Při omezených sklizních jsou vína barevná, plná, po vyzrání jemná a hebká, ale nepostrádají přitom dostatečné zastoupení tříslovin a určitou říznou pevnost. Víno nás potěší zvýrazněnou vůní a chutí uleželých ostružin a dalšího tmavého lesního ovoce. Víno má velmi dobré předpoklady k dlouhému ležení. Při stolování nejlépe doprovodí tmavá masa, tvrdé sýry a hutné krémové omáčky.
Frankovka
Víno s tmavě rubínovou barvou, plnou, příjemně drsnou chutí. Jeho chuť je pikantní, u mladých vín je výraznější tvrdost. Voní po jádrech peckovin, někdy je mírně skořicová. Frankovka je víno velmi dobré kvality, vhodné pro archivování a k výrobě barrique. Hodí se ke zvěřině, tmavému masu i drůbeži, sýrům se zelenou či ušlechtilou plísní a k těstovinám.
Modrý Portugal
Modrý Portugal má jemně rubínovou barvu a mladistvou vůni květin, což jsou také pro něj nejtypičtější znaky. Víno má méně tříslovin, je lehčí, velmi příjemného projevu, vyniká výbornou pitelností a harmonií. Víno lehce a svěže voní po drobném zahradním ovoci. Je to víno lehčí s nižší kyselinou, nenáročné a jednoduché. Víno Modrého Portugalu se často podává ke studeným masitým pokrmům. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů.
Merlot
Vznikl spontánním křížením odrůd Magdeleine Noire des Charentes a Cabernet Franc. Ve vůni a chuti můžeme hledat černé třešně, švestky, ostružiny, kompot, fíky, růže; po delším ležení na lahvi se objevují tóny tabáku, lanýžů, kávy, čokolády nebo i hutného ovocného koláče. Vína Merlotu se dají pít samotná, bez doprovodu jídel. Podávají se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragú, k telecím ledvinkám, k hříběcímu masu, k pokrmům s výraznou chutí rajčat, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálu.
Cabernet Sauvignon
Řadí se mezi čtyři celosvětově nejoblíbenější červená vína spolu s odrůdami Syrah, Pinot Noir a Merlot. Vůně je typicky černorybízová, chuť mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá, u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, třešně, ostružiny, moruše, zelenou papriku, zelený pepř, olivy, fialky, cedrové dřevo, lékořici, marmeládu, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, lanýže, tuhu, mentol, vanilku. Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso, zvěřinu nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami.